Glanum

Na jihu města St-Rémy-de-Provence, kde se narodil Nostradamus a v ústavu pro duševně choré pobýval Vincent van Gogh, se rozkládá velkolepé archeologické naleziště Glanum.

Jako první vás zaujme jeho část nazvaná Les Antiques. Leží pár kroků od parkoviště a její triumfální oblouk a mauzoleum jsou viditelné i ze silnice. Triumfální oblouk, označující vstup do římského města, byl postaven mimo tehdejší město za vlády císaře Augusta mezi lety 25 - 14 před naším letopočtem a jeho výzdoba zpodobňuje dobytí Galie Caesarem. Vedle něj stojí vůbec nejzachovalejší římské mauzoleum - Mausolée de Julii. Nechala ho vystavět vážená rodina Juliů kolem roku 30 před naším letopočtem k památce svých předků. Podstavec mauzolea je překrásně zdoben bitevními a loveckými výjevy.

Na jih od triumfálního oblouku a mauzolea vás cesta zavede k samotnému Glanu. Toto strategické místo, střežící přechod přes Alpilly, bylo pravděpodobně osídleno již v neolitu, nicméně trvalé důkazy osídlení pocházejí až z 6. století před Kristem, kdy tu významný kelto-ligurský kmen nazývaný Salyens postavil kolem vyvěrajícího pramene pod skalou opevněné město. Pramen s údajně zázračnými účinky střežil bůh Glanis (u pramene mu byl dokonce časem vystavěný chrám), proto se obyvatelům města začalo říkat Glanikové a městu Glanon.

Glanikové čile obchodovali s obyvateli řecké Massalie (Marseille), kteří si zde zřídili obchodní místa. Silný řecký vliv se projevil i v architektuře města, kdy tu vznikaly honosné řecké vily. Hovoříme zde o kultuře galo-řecké a době mezi 4. a 2. stoletím př. n. l.. Zbytky této architektury jsou v Glanu dobře patrné dodnes.

2. století př. n. l. však začalo přinášet vleklé spory mezi Glaniky a Řeky. Řekové přivolali na pomoc své římské spojence. V roce 125 před Kristem bylo město Glanon poprvé Římany poraženo a pobořeno. O rok později pak podruhé.

Město díky své výhodné začalo znovu prosperovat, razilo vlastní mince a postavilo nové budovy. V roce 90 př. n. l. se jeho obyvatelé vzbouřili proti Římu, a tentokrát naposledy. Povstání bylo potlačeno konzulem Caeciliem, všechny hlavní budovy byly zbořeny a město definitivně ztratilo svou nezávislost. Původní řecké budovy byly nahrazeny římským fórem, chrámy, typickými římskými budovami a velkými veřejnými lázněmi podle modelu typického pro většinu velkých římských měst. Název města se také změnil z Glanon na římské Glanum.

Prosperující město však nepřežilo pád Říše římské a v roce 260 n. l. bylo zcela zničeno nájezdem germánského kmene Alemanů. Zbylí obyvatelé se vydali o něco výš na sever, do míst, kde se dnes rozkládá město St-Rémy-de-Provence.

Glanum bylo postupem času rozebráno na stavební kámen a ruiny postupně zanesly nálety a pokryla je hlína. První systematické archeologické průzkumy zde začaly probíhat až v roce 1921 a pokračují s přestávkami víceméně dodnes.

Je ohromná škoda, že se z Glana zachovaly pouze zbytky, protože město muselo být úchvatné. Nicméně i to, co tu uvidíte, vás ohromí. Abyste se však na nalezišti vyznali, je lepší si vzít na pokladně průvodce, ve kterém jsou všechna místa pečlivě zakreslena a popsána. Na prohlídku archeologického naleziště Glanum si vymezte přibližně hodinu a půl.

Přímo na místě je i restaurace a pikniková místa.

Zdroj: Provence.cz